Pátrejte s námi po předcích, mapujte příjmení na Mnichovohradišťsku a hledejte příbuzné!

Příjmení

Dosud zveřejněné články:

Naplánované články:

  • LISTOPAD 2024: Příjmení Studničný (autor: Vratislav Šverma) 
  • PROSINEC 2024: Příjmení Česák (autor: Petr Novák)

Připravované články na rok 2025:

  • Příjmení Kreibich/Krejbich (autor: Renata Hoffmanová)
  • Příjmení Brzobohatý (autor: Petra Körnerová)
  • Příjmení Koštejn (autor: Jan Koštejn)
  • Příjmení Bukvička (autor: Ludmila Šafránková)
  • Příjmení Fibiger (autoři: Dana Abrahamová, Petr Novák)
  • Příjmení Lochman (autor: Petr Novák)
  • Příjmení Maděra (autor: Maxim Maděra)
  • Příjmení Oršl (autoři: Milena Bobková, Lukáš Nozar, Petr Novák)

Mapování typických příjmení na Mnichovohradišťsku (a přilehlých částí Mladoboleslavska, Turnovska a Jičínska)

Někteří genealogové se zabývají pouze pátráním směrem do minulosti (zpracovávají tzv. vývod z předků), protože zpracovávání bočních větví (tzv. rozrodu) a hledání žijících vzdálených příbuzných je velmi časově náročné. Nicméně v případě například vzácných příjmení či zájmu někoho z řad příbuzenstva/jmenovců to může být cesta velmi zajímavá a dobrodružná. A je zároveň i velkým tématem našich schůzek. Svět je totiž malý a o náhody není nouze.

Příjmení jako orientační pomůcka

V dřívějších dobách se lidé příliš nestěhovali a díky tomu je, a to i v dnešní době, pravděpodobnost příbuznosti lidí žijících ve stejném regionu vysoká. Svědčí o tom i skladba příjmení, podle které se dá potenciální příbuznost alespoň orientačně vysledovat. Pokud nepočítáme příjmení častá celorepublikově (Novák, Procházka apod.), existují příjmení, která lze označit za „typická“ pro konkrétní regiony. Počty nositelů jednotlivých příjmení dle regionů lze totiž dohledat například na webu www.kdejsme.cz a skutečně se tam ukazuje jistá souvislost. Samozřejmě zdaleka ne každé příjmení má jeden kořen, ale čím je příjmení vzácnější a „regionálnější“, tím je tato pravděpodobnost společného předka vyšší.

Téměř všichni v regionu jsme příbuzní, jen o tom nevíme 

Jelikož velká většina členů našeho spolku vzájemné vazby již objevila, je pravděpodobné, že příbuzný je i jakýkoliv jiný kolektiv lidí, kteří se v regionu nahodile sejdou (kolegové, přátelé, spolužáci, náhodní návštěvníci jedné hospody, ale i manželské páry), ale jelikož se rodokmenem nezabývají, o své příbuznosti nevědí.

Vzájemné propojování rodokmenů

Členové spolku se snaží pojmout problematiku v rámci možností systematicky, a proto na každé schůzce probírají tři vybraná příjmení a tři vybrané obce z regionu, ke kterým každý, kdo má danou obec či příjmení ve svém rodokmenu, sděluje své poznatky ostatním. Takto už se podařilo několik příjmení rozpracovat do velmi rozvětvených diagramů a dokázat příbuznost i tam, kde to z počátku nevypadalo vůbec pravděpodobně.

Jak vlastně příjmení vznikala?

K pochopení problematiky příjmení je nutný alespoň krátký historický výklad: Dědičná příjmení se u nás vyvíjela postupně z nedědičných příjmí, kterými se rozlišovali lidé stejného jména v dané obci. Vznikala postupně od 14. století, ale zpočátku pochopitelně živelně a nesystematicky. Dědičnost příjmení po mužské linii a jejich neměnnost byla uzákoněna až v roce 1780. Ale i poté docházelo k různým odchylkám, přejmenováním či úpravě pravopisu, ať už záměrně, či vinou omylů. A tento vývoj v určité míře přetrvává i do dnešních dob. Vzhledem k výše uvedenému mohou mít i nositelé podobných, jen pravopisně odlišných příjmení společného předka. V našem regionu lze uvést typické příklady Nohynek/Nohýnek či Kreibich/Krejbich.

Příbuznost téměř jistá, ale ne černé na bílém

Další překážkou je obtížná dostupnost pramenů. Vedení matrik také zpočátku nebylo jednotné, systematické a bezchybné, kromě toho se některé matriky nedochovaly. V omezené míře mohou pomoci další prameny, například pozemkové knihy, ale ani zde nemusí badatelova cesta vést bez překážek k rychlému a jednoznačnému výsledku. Bohužel tedy mnohdy nejde s konečnou platností dokázat, zda všichni jedinci téhož příjmení pocházejí z jednoho mužského předka. Zjednodušeně řečeno totiž některá příjmení vznikla dříve než první (dochované) písemné zmínky o nich. A tak se může stát, že genealog zjistí, že v 17. století žili v jedné vesnici dva nositelé téhož příjmení, ale už se mu nepodaří dokázat, zda to byli například bratři, bratranci či jiní příbuzní. A všechny mladší nositele až do současnosti může mít přitom jednoznačně přiřazené jako potomky buď jednoho, nebo druhého z nich. Zdánlivě zbývá k dokončení díla jen krůček, kterému ale může zůstat navždy v cestě velký otazník.

Po kterých příjmeních v regionu spolek pátrá?

Přes výše uvedené překážky se členům spolku daří řadu příjmení na Mnichovohradišťsku (případně Mladoboleslavsku, Turnovsku a Jičínsku) alespoň částečně zmapovat. Zde je uveden jejich seznam. Pokud jste vy nebo někdo z vašich příbuzných nositelem některého z nich, neváhejte se ozvat a dozvíte se víc!

Abraham, Altman, Antoš, Badalec, Bárta, Bartoň, Bartoš, Bečka, Bělík, Beneš, Beran, Beránek, Bernard, Bernat, Bílek, Bittner, Blažek, Blecha, Bobek, Boček, Borovička, Brixí (Bryxí), Brožek, Brzobohatý, Bukvička, Cabálek, Cejnar, Cidlinský, Čapek, Čermák, Černý, Červa, Česák, Čtyřvoký, Čuban, Čupík, Danda, Doškář, Drahota, Drázský, Dražil, Dufek, Dvořák, Egrt, Eichler, Fibiger, Fidler, Fichtner, Flanderka, Florián, Formánek, Frydrych (Fridrich), Frynta, Haken, Halbich, Hamáček, Hanuš, Harcuba, Hašlar, Havel, Havlata, Havlíček, Herbst, Holan, Holas, Holda, Hons, Horák, Hradec, Hradecký, Hradiský, Hyka, Chuchlík, Jakš, Javůrek, Johan, Kameník, Kašpar, Kavalír, Klaus, Klimeš, Klíbr, Klíma, Knebl (Knébl), Knespl, Knížek, Kobosil, Kočí, Kolinský, Koloc, Kolomazník, Komárek, Konopka, König, Kopal, Kořínek, Košek, Koštejn, Koťátko, Kotrman, Koucký, Koudelka, Kovář, Kozderka, Král, Krček, Kreibich (Krejbich), Krejčí, Kubeš, Kunst, Kuntoš, Kvintus, Kysela, Lamač, Lauryn (Laurin), Lebeda, Linka, Lochman, Louda, Macoun, Maděra, Macháček, Mansfeld, Mareš (Marš), Martínek, Maruška, Masák, Masopust, Mencl, Mendlík, Mettler, Mikoláš, Mlynář, Moc, Mráz, Mydlář, Nedvěd, Nohýnek (Nohynek), Novotný, Paldus, Pánek, Pařík, Pasecký, Patočka, Pažout, Pekař, Pelda, Pešán, Pivrnec, Picek, Píč, Pícha (Pýcha), Podubský, Podzimek, Pokorný, Potměšil, Prskavec, Přibyl, Ptáčník, Putík, Raubal (Roubal), Reiter, Rejnart, Rejzek, Resl, Rudolf, Růta (Ruta), Rychlý, Řezáč, Sameš, Samšiňák, Sedláček, Sedmidubský, Smorádek, Starý, Stola, Stránský, Studničný, Stužinský, Svoboda, Šafář, Šámal, Šebek, Ševčík, Šída, Šimon, Šín, Šíp, Škopán, Šlambora, Šlégl, Šmejc, Špalek, Štecha, Štěpán, Štrojsa, Štučka, Šulc, Šurovský, Švarc, Šverma, Tejnil, Thoř, Tiftrumek (Tyefrumek), Tichý, Tomáš, Tondr, Tůma, Tvrzník, Tyrichtr, Ulrych, Valenta, Vaníček, Vencl, Vlk, Vocásek, Vořechovský, Vrabec, Zahrádka, Zelený, Zikmund, Zima, Žďánský.

Články o jednotlivých příjmeních

Postupně zde zveřejňujeme pilotní texty o příjmeních na Mnichovohradišťsku, které budou doplňovány a vylepšovány. V budoucnu by měl být součástí tištěného sborníku o místních příjmeních.

Autory příspěvků nejsou profesionální historici, ale pouze nadšenci věnující se bádání ve volném čase. Proto se omlouváme za případné nepřesnosti. Po konzultacích s odborníky se je snažíme doladit.

Veškeré věcné i formální připomínky zasílejte editorovi sborníku Petru Novákovi, petr-novak@post.cz. Na této adrese uvítáme i kontakt ze strany zájemců, kteří by chtěli přispět do sborníku články o dalších příjmeních v našem okolí, případně se stát členy našeho spolku.

Děkujeme za další příspěvky i doplnění a zpětnou vazbu k příspěvkům dosavadním. Přispějme společně k zachování paměti rodů našeho regionu!

V případě použití údajů z našich článků při publikační činnosti, ve studentské práci apod. prosíme o uvedení citace.

Vytvořte si webové stránky zdarma!